vlajka Sýrie
nadpis






[CNW:Counter]

DAY 13 – WADI MUSA (PETRA), AQUABA

Z předešlého dne máme s v hostelu zamluvený odvoz směr Aquaba na sedmou hodinu ranní Je jasné, že je to za nějaký příplatek, ale aspoň bus přijel až k hotelu a ten příplatek je max jeden dinár. Chlapík z hotelu nám tvrdil, že přímo do Aquaby jede jeden až dva autobusy denně, zda mu věřit nebo ne, toť otázka. Chtělo by to prověřit i z jiných zdrojů, což není zrovna moc jednoduché, páč většinou nikdo nic neví, takže protentokrát tomu musíme věřit. Cena je 3 JOD, což se nám zdá jako cena rozumná.
I se zastávkami a strmým stoupáním do okolních kopců jsme v Aquabě kolem deváté. Hnedle bereme hotel, bezkonkurenčně nejlevnější a nelepší je hotel Petra za 10 JOD pro tři osoby. Máme pokoj s soc. zařízením na pokoji, balkónem, TV a větrákem. Zajímavé je, že klimatizace zde sice je, ale je za příplatek 4 JOD. Otázka je, jak poznají, jestli zrovna klima běží na pokoji, který si ji nezaplatil. Záhy zjišťujeme, že klimatizace zde bude velmi potřeba, snad jenom větrák na plný výkon ji jakžtakž nahrazuje.
Pod dojmem, že nám moře asi někam uteče, se na pokoji vůbec nezdržujeme a ihned vyrážíme směrem, kde předpokládáme nějaké veřejné pláže. Jakožto výletníci v šortkách (poprvé a naposledy za celý trip, kdy jsem šel v bermudech) budíme náležitou pozornost a to hlavně taxikářů. Prvních několik odmítáme, až nás nakonec udolají za 1 JOD na osobu na pláž, kde je i půjčovna šnorchlů, ploutví apod. Půjčovné není zrovna lidové, 7 JOD za šnorchl a ploutve, tak možná i proto si jako jediný nic nepůjčuji a spíše mám v plánu klasickou plážovou činnost – lenošení a koupání. A také, abych řekl pravdu, že mě to zase až tak moc neláká.
Bude to již třetí moře na naší cestě, po Středozemním a Mrtvém se těším na to Rudé a na celkové srovnání. A první dojem? Nečekaně studené. Asi za to může i dosti silný vítr, ale přece jenom po tom, co jsem se namlsal při předchozím koupání, je to změna. Zase na druhou stranu, kdy se někomu poštěstí se koupat a přitom mít výhled do tří okolních států? Izraele, Egypta a Saudské Arábie.
Povalování se, koupání a šnorchlování – to byla ve zkratce náplň našeho aquabského dne. Mořský život je krásný, ale teklo mně do brýlí a mořské vody jsem také vypil slušné množství, tak snad zase až někdy příště. Že se více povaluji než potápím má i své positivní stránky, nespálil jsem se tak brutálně jako zbytek výpravy. Větřík pofukuje, ve vodě je také spíše zimno a přece to na té mořské hladině nemůže opalovat! Opalovací krém? Na co, když tak fouká! To že je opravdu velké vedro, zjišťujeme až v okamžiku, kdy se utišil vítr, a to už je pozdě.
Akorát do páté odpolední stíháme vrátit výstroj a zmoženi dehydratací usedáme na opět nějakou sladkou brču, tentokrát Fantu. Musím říct, že tolik sladkých limonád, co jsem vypil za tento výlet, jsem nevypil v Česku možná za posledních deset let. Je to hnusné, ale je v tom cukr a jsem schopen fungovat zase dál, prostě to jídlo a živiny tělu chybí. Směr Aquaba vyrážíme opět rozděleni na skupiny a opět jsem v té smůlovatější. Auto nám zastavuje jako prvním, řidič jede tam, kam chceme, tak se moc nešpekuluje a jede se. Chybka, mělo se špekulovat. Po výstupu z auta, kdy už se máme k odchodu, nás řidič docela neurvale volá nazpět, že chce po každém 1 JOD. Osobně bych se hádal a nakonec mu to beztak nedal, páč je to velká arabská okrádačka, ale ostatní jsou spíše pro placení, tak platíme, nadáváme a odcházíme. Jordánsko si připisuje další vroubek.
Musím si spravit náladu něčím dobrým – ještě, že tu mají ten kebab! Dnes dokonce luxusní jehněčí varianta a za normální cenu, 0,5 JOD. Jak do toho kousnem, tak je zle, zastavují nás policajti a že jsme na ulici a je Ramadán a  “no eating“. Zde už to moc na hádání není, Alláh všechno vidí, to je marné. Snad do parku nedohlédme a my to v klidu dožvejkáme.
Na hotelu je na programu zjišťování stavu po našem celodenním grilování a rožnění.  Následující záběry jsou opravdu brutální. Záda většiny z nás se proměnila v horoucí a žhnoucí peklo, na které nepomáhá ani okamžitý zásah Karotenem, Pantenolem a zaříkáváním dohromady. Někteří se extrémně vydařili, stala se z nich taková růžová žhnoucí prasátka (aka hicující piliňáky)J.
Půl deváté večer a při pohledu na městský teploměr se nestačím divit! 36°C, tak proto teď večer to příšerné dusno a vedro. Z původně plánované procházky po městě není tím pádem nic, celodenní únava se sčítá a výsledkem je ploužící stín, který okoralými rty šeptá něco o sprše. Ta slast padající studené vody se nedá popsat…ležím, spím, bdím….větrák běží na maximum.

DENNÍ VÝDAJE: 3 JOD Petra – Aquaba, 3 JOD Petra Hotel, 1+1,3 JOD taxi na pláž a zpět, 2 x 0,5 schwarma, 0,7 JOD džusík.

Made by Hondza at gmail dot com